Historie dřevěných podlah

Spolu s kameny, blátem a zvířecí kostí, bylo dřevo jedním z prvních materiálů, které lidé začali opracovávat. Analýza z kamenných nástrojů používaných v pravěku ukazují, že mnozí byli zvyklí pracovat s dřevem. Vývoj civilizace byl úzce spjat s rozvojem stále větších stupňů dovednosti v práci s těmito materiály.

Ve starověku to byli Číňané a Egypťané, kteří dokázali dovedně dřevo zpracovávat. Zpracování dřeva je zaznamenáno v mnoha dávných egyptských kresbách a množství staroegyptského nábytku (např. židle, stoly, postele, prádelníky) se dochovalo i v hrobkách.

Ačkoli dřevěné podlahy patří mezi první rysy lidských domovů, je prakticky nemožné určit nejstarší dřevěné podlahy nebo tvary formátů poprvé použitých. Chůze po dřevěné podlaze byla vždy tak přirozená pro člověka, že nikdo doopravdy nezaznamenal čas, aby se dalo zjistit, kde a kdy jsme to udělali poprvé.

První dochované záznamy využívání dřeva k výrobě podlah, pravděpodobně sahají až kolem 10. století před naším letopočtem a skládají se z mnoha obrazů krále Šalamouna sedícího na trůně, umístěném na podlaze z prken.

Tyto obrazy jsou jediný věrohodný důkaz o použití desek na podlahy, které byly účelově na povrchu vyhlazené.

V posledních desetiletích prvního tisíciletí se používání dřevěných podlah rozšířilo po celé Severní Evropě a chladnějších oblastech podél pobřeží Atlantského oceánu. Většina z nich byla postavena z dubu, borovice, smrků a modřínů pokácených z nedalekých lesů. Kmeny byly zapracovány do formátů, které se už podobají těm, které používáme dnes: fošny, bloky a pásy.

Koncem středověku měli lidé v oblibě skládat různé typy a odstíny prken do složitých geometrických vzorů. Dobře zachovalé příklady  nejstarších krytých dřevěných podlah, z období gotiky a 15. století mohou být ještě viděny ve Velké Británii a Skandinávii.

V 16. století byly zhotoveny první reprezentativní dřevěné podlahy. Mořené dřevo a barevné kazety z exotických dřevin, byly sloučeny do nápaditých vzorců, což vypovídalo o kultivovaném životě v palácích vládců.

17. A 18. STOLETÍ – VRCHOL UMĚNÍ DŘEVĚNÝCH PODLAH

V tomto období přicházejí do módy parkety. Deskové parkety jsou vynálezem Francouzů. Slovo parketa pochází ze starého francouzského parchet (zdrobnělina Parc ), což doslova znamená ,,malý uzavřený prostor". Velké čtverce známé jako parkety de Versailles, byly představeny v roce 1684 jako parkety de menuiserie (,,dřevo parkety"). Ještě dnes je možné ve francouzských barokních zámcích vidět, jak důležitou součást nádherné atmosféry parkety tvořily. Dle druhu a stavu podlahy bylo poznat, kdo pochází z chudší či bohatší vrstvy. Chudí měli dřevěnou podlahu ze smrkových prken, ale ti zámožnější, se mohli chlubit podlahou z parket. Někteří si nechávali dokonce dělat návrhy parketových podlah od architektů. V 18. století na lesklých dřevěných podlahách nebyly obdivuhodné pouze nádherné ornamenty, ale díky parketové technice byly tvořeny celé obrazy a scény.

STROJNÍ VÝROBA DŘEVĚNÝCH PODLAH – PARKET

Díky novým pilám, strojům a průmyslovému zpracování již v 19. století nebyly parkety výhradní výsadou králů a horní společenské vrstvy. Původní široká prkna se zužovala a parkety se prosazovaly i ve veřejných budovách a bytech. Použité materiály byly stále více jakostní. Pokládka parket pomocí tenkých ocelových hřebíků a efektivních lepidel se stávala stále jednodušší, takže triumfálnímu nástupu opticky vyhovujících dřevěných podlah již nic nebránilo.

PARKETY S PEREM A DRÁŽKOU

Aby podlahy lépe držely při sobě, začalo se s výrobou prken i parket s drážkou a perem. To už se dřevěné podlahy používaly i v továrnách, mlýnech i jiných výrobních prostorách. Vzor rybí kost se stal symbolem pro konec 19. století a používal se i ve století 20.

NOVÉ ŘEMESLO V OBLASTI DŘEVĚNÝCH PODLAH – PARKETÁŘI

V padesátých letech se již běžně objevovalo řemeslo parketářů. Parkety byly lehce udržovatelné a to byl v neposlední řadě důvod jejich stále větší obliby. Také zacházení se dřevem vyžadovalo, aby byli řemeslníci  speciálně vyškoleni pro pokládku těchto podlah, a proto bylo roku 1973  zavedeno povolání pokladače parket – parketáři. V průběhu vývoje stylů se staly parkety ceněným, oblíbeným a obdivovaným typem podlahové krytiny. Jedinečná jednota technické, umělecké a řemeslné znalosti věci, vytvořila produkt vysoké hodnoty a skvělé kvality.

Dřevěné podlahy i parkety, stejně jako další interiérové vybavení, podléhají módním trendům, ale i finančním možnostem.